Poslání

O nutnosti finančního vzdělávání dětí je přesvědčeno 60 % Čechů

O nutnosti finančního vzdělání dětí a mládeže je přesvědčeno 60 % Čechů. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti KRUK, který realizovala agentura STEM/MARK. Podle něj by 2/3 Čechů začaly s finančním vzděláváním dětí a mládeže již na základní škole. Základní škola a rodina by měly být také hlavními subjekty, které finanční vzdělání dětem poskytnou.

Nejméně naléhavě vnímají nutnost finančního vzdělávání Moravané

Finanční gramotnost hraje v našem životě velmi důležitou roli, neboť nám umožňuje správně hospodařit s finančními prostředky a vyhnout se problémům se zadlužením. Nezbytnosti finančního vzdělání dětí a mládež jsou si přitom vědomi lidé napříč všemi regiony České republiky. Nejintenzivněji je potřeba finančního vzdělávání dětí a mládeže vnímána lidmi z Čech (62 %), následně pak z Prahy (58 %) a o něco méně obyvateli Moravy (57 %).

Pražané věří, že finanční vzdělání mají děti získat především v rodině
Více než dvě třetiny lidí (70 %) se navíc domnívají, že by děti a mládež měly být finančně vzdělávány co nejdříve, tedy od základní školy. Tento názor zastává 72 % Čechů, 71 % Pražanů a 67 % Moravanů. Právě základní škola a rodina by měly být také hlavním zdrojem finančních znalostí. Zatímco v Čechách hraje v rámci finančního vzdělávání důležitější roli základní škola, v Praze přiřazují lidé větší důležitost rodině. Na Moravě jsou přitom role obou institucí vyrovnané.

Pravidla finančního vzdělávání dětí

Naprostá většina lidí v jednotlivých regionech České republiky (96 %) se domnívá, že by dětem mělo být vysvětleno hospodaření domácnosti, aby viděly, kolik peněz co stojí (např. školní výbava apod.), a aby uměly správně hospodařit s finančními prostředky. „Děti by měly být začleněny do domácích porad o rozpočtu a částečně také do rozhodování o domácích financích. Získají tím schopnost nést zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ říká Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.
Naučit děti hospodařit s finančními prostředky může podle odborníků také menší kapesné, se kterým mohou volně nakládat. S tím souhlasí tři čtvrtiny lidí v České republice (75 %). Nejčastěji přitom dostávají kapesné děti na Moravě (77 %) a v Čechách (76 %), nejméně pak děti v Praze (66 %). Více než polovina respondentů (64 % Čechů, 62 % Moravanů a 55 % Pražanů) je zároveň přesvědčena, že by děti měly dostávat kapesné menší finanční hodnoty a rodiče by jim měli spíše spořit. Podle předního českého psychologa Jeronýma Klimeše je to tak dobře: „Hlavním kritériem, které by rodiče měli v souvislosti s financemi svých dětí sledovat, je to, zda má dítě peněz o něco méně, než by si přálo. Právě pocit nedostatku totiž učí děti hospodařit a navíc se jedná o pocit, který je bude provázet celý život.“

Jak velké kapesné svým dětem dávat?

Výše kapesného závisí na každém rodiči a je žádoucí jeho výši probrat také s potomkem. Tím mu dáte důvěru a pravomoc podílet se na rozhodování o svých financích a posílíte tím také jeho pocit zodpovědnosti a snahu s rozpočtem vyjít. Pokud dítě s kapesným hned nevyjde, není třeba kapesné okamžitě navyšovat. Vyčkejte a dejte dítěti prostor, aby se naučilo s obnosem peněz vycházet.
„Záleží na schopnostech každého dítěte, ale obecně se doporučuje začít dávat dětem kapesné od první třídy. Zprvu bude stačit desetikoruna, kterou bude dítě dostávat pravidelně jednou týdně. Každý školní rok dětem kapesné o stejnou sumu navýšíme tak, aby s nástupem do druhého stupně byla výše kapesného zhruba 300 korun měsíčně,“ doporučuje Veronika Kuřinová.
Se zavedením kapesného je vhodné dítě také naučit vést určitý přehled o jeho příjmech (kapesné, finanční odměny či dárky) a výdajích (nákup hraček či sladkostí). Jakmile bude rozpočet hotov, můžeme začít s plánováním. Po nějaké době, co si bude dítě zaznamenávat svoje příjmy a výdaje, zjistí, že mu vzniká přebytek peněz a naučí se pracovat s rezervou. Vytvoří si cíl, kterého bude chtít dosáhnout a na co si bude chtít našetřit. Jak dlouho mu to bude trvat a s jakým úsilím, bude z rozpočtu patrné na první pohled.